1996
Prof. PhDr. Sáša Dušková, DrSc. (11. 3. 1915 Brno – 24. 8. 2000 tamtéž), v letech 1946-1980 působila na Univerzitě Jana E. Purkyně v Brně jako docentka a později profesorka pomocných věd historických, učitelka několika generací našich archivářů a historiků, spoluvydavatelka českého diplomatáře (s prof. Jindřichem Šebánkem, později s doc. Vladimírem Vašků), autorka několika desítek odborných studií se zaměřením zejména na diplomatiku přemyslovského období.
1998
PhDr. Jaromír Charous (2. 10. 1921 Praha – 1. 6. 2005 tamtéž), pracovník Ústředního archivu Ministerstva vnitra, resp. Státního ústředního archivu v Praze v letech 1949-1960 a Archivní správy MV v letech 1961-1985 (ve funkci referenta pro okresní archivy, v letech 1973-1984 jako vedoucí oddělení), předseda přípravného výboru ČAS v roce 1989-1990, místopředseda ČAS pro zahraniční styky v letech 1990-1996.
JUDr. Václav Šolle, CSc. (13. 10. 1909 Praha – 1. 12. 2006 tamtéž), pracovník Státního archivu v Praze v letech 1952-1972 a Archivní správy MV v letech 1973-1977, spolutvůrce archivního zákona z roku 1974, autor řady studií, zejména z dějin soudní správy.
1999
PhDr. Karel Beránek (15. 7. 1924 Praha – 9. 12. 2015 Praha), pracovník Archivu Univerzity Karlovy v letech 1945-1952 a Ústředního archivu MV, resp. Státního ústředního archivu v Praze v letech 1952-1984, člen Vědecké archivní rady od roku 1991, autor desítek archivních pomůcek, edic (mj. podíl na edicích Archiv České koruny, Soupis česky psaných listin a listů, edice pramenů k dějinám Univerzity Karlovy) a studií, zejm. se zaměřením na dějiny UK (včetně autorského na velkých Dějinách UK v roce 1998).
2000
PhDr. František Hoffmann, CSc. (23. 2. 1920 Litomyšl – 1. 10. 2015 Praha), ředitel Okresního archivu v Jihlavě v letech 1950-1968, pracovník Komise pro soupis a studium rukopisů při Ústředním archivu ČSAV v letech 1971-1986 (na částečný úvazek dosud), autor několika desítek odborných studií zamřených zejména na diplomatiku, kodikologii, dějiny městské správy a archivní teorii, soupisů rukopisů okresního archivu v Jihlavě a klášterní knihovny Teplá, monografií zaměřených na historii Jihlavy a dějiny českých a moravských měst ve středověku a edic diplomatických pramenů městské provenience.
PhDr. Josef Kollmann (27. 6. 1920 Trenčín – 17. 6. 2007 Praha), pracovník Ústředního archivu Ministerstva vnitra, resp. Státního ústředního archivu v Praze v letech 1943-1983, autor desítek archivních pomůcek, monografií, článků a studií zaměřených zejména na dějiny archivnictví (biografie významných archivářů – mj. Gindely, Hulakovský, Klauser, Prokeš, syntetické zpracování dějin ústředního archivu do roku 1918, resp. 1945) a na problematiku třicetileté války (podíl na edici Documenta Bohemica bellum tricennale illustrantia, biografie Albrechta z Valdštejna).
2001
PhDr. Jindřich Obršlík (16. 4. 1926 Sokolnice – 25. 10. 2017 Brno), pracovník Státního oblastního archiv v Brně v letech 1953-1991, autor desítek archivních pomůcek (zejm. rodinných archivů a archivů velkostatků), spoluautor edic archivního materiálu, autor článků a studií se zaměřením na sociální dějiny raného novověku a historickou vlastivědu.
Prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc. (28. 5. 1931 Praha), od roku 1958 dosud působí na katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK v Praze (v letech 1990-2000 jako její vedoucí), učitel několika generací českých archivářů a historiků, člen řady domácích i zahraničních vědeckých společností a grémií, redakčních rad a dalších orgánů na poli pomocných věd historických, archivnictví a středověkých dějin, nositel řady ocenění za vědeckou práci, autor řady monografií, studií a edic se zaměřením na středověkou diplomatiku (zejm. diplomatiku Václava IV.), kodikologii, dějiny knihoven, epigrafiku, paleografii, dějin správy a kulturních dějin středověku.
2002
PhDr. Jindřich Růžička, CSc. (4. 4. 1926 Česká Třebová – 7. 1. 2011 Litomyšl), ředitel Městského, resp. Okresního archivu v Litomyšli v letech 1950-1987, člen Vědecké archivní rady v letech 1972-1992, autor řady archivních pomůcek, edic, studií a monografií se zaměřením na dějiny měst, regionální dějiny a dějiny českého národního vědomí (osobnost Huberta G. Schauera).
2003
PhDr. Jindřich Tomas (23. 5. 1927 Praha – 22. 9. 2010 Litoměřice), pracovník Státního okresního archivu Litoměřice od 1955 (do 1990 ředitel archivu), autor řady archivních pomůcek a desítek studií zaměřených hlavně na dějiny středověkých měst a teoretické problémy a historii archivnictví.
2004
PhDr. Milada Wurmová, CSc. (19. 11. 1922 Brno), pracovnice Státního oblastního archivu v Brně v letech 1948-1982 (v letech 1975-1979 ředitelka archivu), členka Vědecké archivní rady 1975-1988, autorka řady archivních pomůcek, edic archiválií, článků a studií se zaměřením na archivní teorii, dějiny archivnictví a dějiny správy.
2005
PhDr. Eva Šmilauerová, CSc. (28. 11. 1935 Zlín); pracovnice Okresního archivu v Chotěboři 1958-1959, ředitelka Okresního archivu Praha-jih 1959-1960, resp. Okresního archivu Praha-západ 1960-1994, od roku 1995 pracuje ve Státním okresním archivu Nymburk. Autorka řady archivních pomůcek, článků a studií zaměřených na archivní teorii a nejnovější dějiny správy a diplomatiku, zejm. písemností národních výborů.
2006
Jiří Záloha, prom. hist. (16. 3. 1926 Pelhřimov – 6. 8. 2009 Český Krumlov) nastoupil v roce 1945 jako asistent do Schwarzenberského ústředního archivu v Českém Krumlově, kde pracoval nepřetržitě až do odchodu do důchodu v roce 1991 přes různé správní změny, které s sebou nesly rovněž změny v názvu archivu (v letech 1950-1951 Státní oblastní archiv Český Krumlov, 1952-1955 Zemědělsko-lesnický archiv Český Krumlov, 1956-1991 Státní (oblastní) archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov). Jiří Záloha je autorem řady archivních pomůcek, zejm. fondů velkostatků, spoluautor průvodce po archivních fondech SOA Třeboň a autorem a spoluautorem stovek studií, článků, edic a dalších publikací. V letech 1993-1998 byl členem Vědecké archivní rady, v letech 1971-1990 členem redakční rady Archivního časopisu.
2007
prom. hist. Miloslav kardinál Vlk, dr. h. c. (17. 5. 1932 Líšnice – 18. 3. 2017 Praha), pracovník Okresního archivu v Třeboni v roce 1960, Okresního archivu v Jindřichově Hradci v letech 1960-1961 a Okresního a městského archivu v Českých Budějovicích v letech 1961-1964, po studiu teologie v roce 1968 kněžské svěcení, poté v letech 1971-1978 a 1989-1990 působení v duchovní správě, v letech 1990-1991 biskup českobudějovický, od roku 1991 arcibiskup pražský a primas český, od roku 1994 kardinál, autor řady prací s historickou (zejm. analýza jenského kodexu) a teologickou tematikou. V roce 2007 obdržel medaili Za zásluhy o české archivnictví
PhDr. ing. Ivan Martinovský (6. 1. 1937 Úvaly – 11. 3. 2015 Plzeň), pracovník Okresního archivu v Ústí nad Labem v letech 1972-1983, ředitel Archivu města Plzně v letech 1984-1997, člen Vědecké archivní rady v letech 1994-2004, předseda České archivní společnosti v letech 1990-1996, autor řady publikací, zejm. k dějinám Plzně a osobnosti spisovatele Karla Klostermanna, organizátor vědecké práce v oboru historie a archivnictví, mj. organizátor Plzeňských sympózií o 19. století a redaktor sborníku Minulostí Západočeského kraje. V roce 2007 mu byla udělena medaile Za zásluhy o české archivnictví, v roce 2014 Cena města Plzně.
JUDr. Václav Lukáš (19. 6. 1912 Jilemnice – 4. 5. 2009 Vysoké nad Jizerou), pracovník Archivu hlavního města Prahy v letech 1939-1940, Ústředního archivu Ministerstva vnitra v letech 1943-1954 (vedoucí expozitury v Liberci, resp. Jablonci nad Nisou), vedoucí Státního archivu Jablonec nad Nisou v letech 1954-1960, vedoucí pobočky Státního archivu Litoměřice v Jablonci nad Nisou a Liberci v letech 1960-1962, vedoucí archivu Jablonecké bižutérie Jablonec nad Nisou v letech 1976-1980, autor řady studií k regionální historii, dějinám sklářství a archivní teorii.
2008
Prof. PhDr. Zdeňka Hledíková, CSc. (23. 10. 1938 Praha), pracovnice Státního oblastního archivu v Plzni v letech 1960-1962, archivu Ústředního ředitelství Československého filmu v letech 1962-1965. V letech 1965-2007 působila kmenově na katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK, od roku 1995 zároveň ředitelka Českého historického ústavu v Římě. Učitelka několika generací českých archivářů, členka řady domácích a zahraničních vědeckých grémií, odborných komisí a redakčních rad. Renomovaná historička zaměřená zejména na středověké církevní dějiny, dějiny správy a středověkou paleografii. Autorka desítek vědeckých studií, monografií a edic (mj. Monumenta Vaticana – tomus prodromus).
2009
PhDr. Oldřich Sládek, CSc. (14. 12. 1937 Horažďovice – 5. 3. 2018 Praha), vedoucí Sdruženého podnikového archivu ministerstva všeobecného strojírenství při českých závodech motocyklových ve Strakonicích 1960-1964, archivní správa ministerstva vnitra 1964-1999 – z toho starší referent pro ediční věci 1964-1967, samostatný odborný referent pro podnikové archivy 1967-1971, vedoucí odborný referent – specialista pro podnikové archivy 1971-1989, ředitel archivní správy ministerstva vnitra 1990-1999. Mezi jeho největší zásluhy o české archivnictví patří zahájení výstavby archivního areálu na Chodovci, zlepšení prostorové situace ostatních tehdy přímo řízených archivů a díky jeho úzkým kontaktům s přednosty okresních úřadů rovněž výstavba mnoha novostaveb státních okresních archivů, v neposlední řadě rovněž zvýšení počtu pracovníků v archivech. Celkově se mu podařilo zvýšit vnitrostátní i mezinárodní prestiž českého archivnictví. Je autorem mnoha publikací a odborných statí o problematice dějin protifašistického odboje.
Doc. PhDr. Vladimír Vašků, CSc. (15. 10. 1933 Luhačovice), od roku 1956 dosud působí na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (v letech 1994 – 2000 jako jeho vedoucí). Je žákem a následovníkem prof. Jindřicha Šebánka a prof. Sáši Duškové a učitelem mnoha generací českých archivářů. Svou vědeckou činnost zaměřil především na diplomatiku, podílel se na přípravě materiálů pro edici Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, spolu s prof. Duškovou je autorem rejstříkového svazku k V. dílu diplomatáře. Hlavním tématem jeho vědecké práce pak jsou písemnosti moravského královského tribunálu z let 1636 -1749 a panovnické konfirmace pro moravské kláštery v 18. století.
Prof. PhDr. Miroslav Flodr, CSc. (18. 9. 1929 Hrušovany u Brna – 31. 8. 2015 Brno), absolvoval osmileté reálné gymnázium v Brně v roce 1948, aby posléze v letech 1948 – 1952 studoval obor historie – zeměpis a v letech 1949 – 1953 obor archivnictví na FF dnešní MU v Brně. Studium zakončil doktorátem v roce 1953, leč již od roku 1951 působil jako asistent v semináři paleografie a diplomatiky u pana prof. PhDr. Jindřicha Šebánka, DrSc. Na katedře archivnictví a pomocných věd historických působil celá léta až do počátku 21. století. V roce 1965 se habilitoval, na získání profesury pomocných věd historických musel vzhledem k nepřízni doby počkat až do roku 1990. Přední český medievalista, který věnuje zásadní pozornost pomocným vědám historickým a brněnskému městskému právu. Z rozsáhlého díla připomeňme: Skriptorium olomoucké (1960), Die griechische und römische Literatur in tschechischen Bibliotheken im Mittelalter und der Renaissance (1966), Incunabula classicorum. Wiegendrucke der griechischen und römischen Literatur (1973), Technologie středověkého zvonařství (1983), Právní kniha města Brna z poloviny 14.století I.-III. (1990-1993), Brněnské městské právo (2001), Pamětní kniha města Brna z let 1343-1376 (2005), Brněnské městské právo v období po smrti notáře Jana 1359-1389 (2006), Nálezy brněnského městského práva do r.1389 (2007), Brněnské městské právo na konci středověku 1389-konec 15.století (2008), Jana z Gelhausenu Příručka práva městského – Manipulus vel directorium iuris civilis (2008), v tisku Pamětní kniha města Brna z let 1391-1515.
2010
PhDr. Eliška Čáňová (6. 11. 1925 Valašské Meziříčí – 23. 7. 2014 Hostivice), odborná archivářka Ústředního archivu Ministerstva vnitra v letech 1952–1954 a Státního ústředního archivu v Praze v letech 1954–1983, autorka řady archivních pomůcek, zejména k fondům církevní správy a stavovské samosprávy na ústřední úrovni, autorka desítek vědeckých studií zaměřených na problematiku vývoje církevní správy a historickou demografii. Dále autorka řady edic, např. nejstarších zpovědních seznamů (1973), pramenů k dějinám nevolnického povstání v roce 1680 a edice soupisu poddaných podle víry – Loketsko (1993) a slovníkových příruček Slovník představitelů katolické církevní správy 1848–1918 (1995) a Činnost řeholních kongregací 1848–1918 (1997). V roce 2006 byla vyznamenána medailí Za zásluhy o české archivnictví.
2011
PhDr. Květoslava Haubertová (13. 1. 1934 Beherovo, Ukrajina, dříve Podkarpatská Rus), dlouholetá archivářka nejprve Státního archivu v Třeboni (1956 – 1959), Státního archivu v Janovicích u Rýmařova (1959 – 1969) a poté zejména pobočky plzeňského Státního oblastního archivu ve Žluticích (1969 – 1991, od 1972 vedoucí). Autorka desítek archivní pomůcky výborné kvality, spoluautorka Průvodců po archivních fondech státních archivů v Třeboni (4, 1959), Opavě (4, 1961) a v Plzni (3 a 4, 1979 a 1975), spoluautorka Soupisu česky psaných listin a listů do roku 1526 (1974 – 1980), spoluautorka a redaktorka Soupisu západočeských urbářů (1993), autorka rozboru nejstarších tepelských listin (1981) i řady dalších prací z oboru archivnictví a historie i popularizačních prací v denním tisku.
PhDr. Vladimír Bystrický, CSc. (16. 1. 1934 Jičín), ředitel Státního oblastního archivu v Plzni v letech 1964 až 2003, redaktor a spoluautor třetího a čtvrtého svazku Průvodce po archivních fondech SA v Plzni (1975 a 1976), spoluautor (s Václavem Hrubým) bohatě využívaného Přehledu archivů ČSR (1984, s Václavem Hrubým) nebo sedmého svazku Hradů, zámků a tvrzí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Západní Čechy (1985), autor řady dalších historických prací zejména k problematice nevolnických povstání a archivních pramenů k různým tématům. Absolvent mezinárodní archivní stáže v Paříži (1973), dlouholetý člen Vědecké archivní rady MV ČR (1975 – 2004), komise pro dějiny cen a mezd, redakčních rad časopisů Minulostí Západočeského kraje (od 1960) a Archivního časopisu (od 1970), aj.
Karel Čáslavský (28. 1. 1937 Lipnice nad Sázavou – 1. 1. 2013 Praha), původně asistent režie a produkce, od roku 1963 filmový historik Národního filmového archivu, především zpravodajského filmu do roku 1945, od roku 2009 člen Dvorany slávy televizní ankety TýTý. Nadšený a vytrvalý propagátor a obdivovatel českého filmu, dlouhodobě spolupracuje s Českou, dříve Československou televizí – pořady 52 komiků a spol. (1970, s historikem Myrtilem Frídou), Malá filmová historie, Komik a jeho svět (1977 – 1994), Videostop (1985), Vltava v obrazech a především Hledání ztraceného času, jimiž přispívá k vytváření vědomí o bohatství dokladů minulosti a zdůrazňuje potřebu jejich uchovávání pro budoucnost a zpřístupňování současníkům. Spoluautor knih Hvězdy českého filmu 1 a 2 (1995 a 1996, s Václavem Merhautem a Ondřejem Zahradníčkem, resp. Václavem Merhautem a Tomášem Řízkem) nebo knihy Tváře před kamerou (1996).
2012
Vladimír Opěla, prom. ped., prom. chem. (16. 3. 1938 Hrabová u Ostravy), po skončení vojenské služby nastoupil jako pedagog na Střední všeobecně vzdělávací školu ve Strakonicích a záhy zde založil filmový klub. V roce 1965 nastoupil do nově zřízeného technického oddělení ve filmotéce ČSFÚ s jasnou vizí o transformaci doposud sběratelsky orientovaného pracoviště do podoby moderní archivní instituce. V listopadu 1989 byl zvolen svými spolupracovníky vedoucím filmového archivu, v roce 1992 pak jmenován ředitelem Českého filmového ústavu. Prakticky ihned po svém jmenování se zasadil o transformování této instituce na státní příspěvkovou organizaci a o přejmenování na Národní filmový archiv. Tato transformace pak umožnila úspěšně realizovat celou řadu již dříve plánovaných pracovních úkolů mezi nimiž vyniká česko-anglický katalog Český hraný film I – VI (1898 – 1993), který odborná veřejnost pokládá v celosvětovém měřítku za jedinečný počin. V NFA zřídil pracoviště pro restaurování filmových plakátů a pracoviště pro digitalizaci nefilmových materiálů, dal podnět k natáčení Letopisů, které mapují současný veřejný život a krajinu, vytvořil v NFA prostor pro cílené budování sbírky rodinných a amatérských filmů a zapojil NFA do řady mezinárodních projektů. Na postu ředitele NFA setrval až do 11. listopadu 2011, kdy byl náhle a bezodkladně odvolán. Od počátku 90. let 20. století prakticky nepřetržitě trvá jeho angažmá v odborných i řídících strukturách mezinárodního filmového archivnictví – kromě jeho dlouholeté práce v katalogizační komisi je třeba zmínit jeho působení ve výkonném výboru FIAF a opakované zvolení na post viceprezidenta této organizace (1993-1997, 2007 – 2011). V roce 2004 v České komisi pro UNESCO navrhl, aby byl 27. říjen vyhlášen Světovým dnem audiovizuálního dědictví. Generální konference UNESCO návrh schválila a od roku 2007 se tento den každoročně slaví po celém světě. Za svou dlouholetou odbornou činnost na poli filmového archivnictví obdržel řadu národních i mezinárodních ocenění.
2013
Mgr. Oldřich Klepek (29. 1. 1939 Orlová), absolvent Masarykovy univerzity v Brně, zasvětil celý svůj profesní život archivní službě. V roce 1962 začínal na ostravském archivním oddělení, po jeho zrušení přešel v roce 1966 nakrátko do opavského státního archivu, kde budoval a řídil jako metodik okresní archivy. V roce 1969 se stal archivářem Ostravsko-karvinských dolů a v jejich sdruženém podnikovém archivu setrval jako ředitel až do svého odchodu do důchodu koncem roku 2003. V době jeho působení archiv v roce 1987 otevřel jednu z prvních novostaveb archivních účelových budov České republiky. Nelze pominout jeho účast na činnosti Vědecké archivní rady v letech 1993-2004, kde se výrazně angažoval například v prosazení projektu „ Biografický slovník archivářů českých zemí“ či zřízení medaile „Za zásluhy o české archivnictví“. Ihned po roce 1990 se stal jedním z prvních členů nově vzniklé České archivní společnosti. Po odchodu do důchodu věnoval své síly a zkušenosti spisovně karvinské fakulty Slezské univerzity, Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě – v roce 2009 byla např. Klubem vydána jeho publikace nazvaná Sborník přednášek z pracovních seminářů Klubu, zabývající se místopisem hornických památek na Ostravsku. Celoživotní zdravotní postižení jej přivedlo k práci v organizacích Svazu tělesně postižených, zájem o sport pak do Českého atletického svazu – je ústředním rozhodčím atletiky a členem výkonného výboru Moravskoslezského krajského atletického svazu. Mgr. Oldřich Klepek celoživotním úsilím přispěl svou měrou k rozvoji archivnictví Moravskoslezského kraje a tím i České republiky. Čestné členství mu bylo předáno na archivní konferenci 3. června 2013.