O archivnictví

Tento vědní obor se zabývá archivy a činností archiváře jako specializovaného pracovníka archivu. V zahraničí se studuje na archivních školách, v České republice je archivnictví možné vystudovat na některých univerzitách na bakalářské a magisterské úrovni.

Odbornými periodiky českého archivnictví je Sborník archivních prací (vychází od roku 1951) a Archivní časopis (vychází od roku 1951). Stavovskou organizací českých archivářů je Česká archivní společnost, jež vydává od roku 1990 svou ročenku.

Základní struktura archivů v České republice je tvořena třemi stupni. Ústředním archivem je Národní archiv se sídlem v Praze. Sedmi státním oblastním archivům (se sídly v Praze, Plzni, Litoměřicích, Hradci Králové, Třeboni, Brně a Opavě) podléhají okresní archivy. Ty jsou od roku 2002 jejich složkami na úrovni oddělení. V Praze, Plzni, Ústí nad Labem a Ostravě existují archivy měst, které jsou začleněny do městské samosprávy a oblastním archivům podléhají pouze metodicky. Archiv bezpečnostních složek pečuje o archiválie vzniklé činností bezpečnostních složek v období od 4. dubna 1945 do 15. února 1990 (s určitými přesahy) a je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu pro studium totalitních režimů. Existují rovněž specializované archivy institucí: univerzit, muzeí, poslanecké sněmovny, kanceláře prezidenta republiky aj.