Konference: Vůdce národa F. L. Rieger a jeho místo v české politice, kultuře a vědě

Konference: Vůdce národa F. L. Rieger a jeho místo v české politice, kultuře a vědě
Mezinárodní konference k 200. výročí narození a 115. výročí úmrtí F. L. Riegra

Datum konání: 11. 12. 2018, 0:00 – 12. 12. 2018

Místo konání: Univerzita Karlova, Ovocný trh 5, Praha 1, Vlastenecký sál
Organizují: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.; Národní muzeum; Univerzita Karlova
Konferenční jazyky: čeština, němčina, angličtina

Nad konferencí převzal záštitu Mgr. Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

rieger-2018

František Ladislav Rieger patří ke stěžejním postavám habsburské monarchie 2. poloviny 19. století. Nesmazatelně se zapsal zejména do dějin české moderní politiky, kultury i vědy. Jeho životní osudy jsou příkladem úspěšného rozvoje moderní společnosti. Do českého národního hnutí se Rieger intenzivně zapojil již ve 40. letech 19. století. První z vrcholů jeho veřejné činnosti představuje angažmá v revoluci 1848, kdy se stal předním poslancem rakouského říšského sněmu. Po porážce revoluce procestoval řadu západoevropských zemí a studoval zde politické, hospodářské a sociální poměry. Získané poznatky se následně pokoušel rozvíjet v prostředí habsburské monarchie. Doba politické nesvobody v éře neoabsolutismu jej přivedla k organizování společenského, kulturního a vědeckého života. Sňatek s dcerou Františka Palackého pak Riegrův společenský význam ještě více posílil a o jeho rodině se začalo hovořit jako o „první rodině národa českého“.

Nová etapa v Riegrově životě nastala v okamžiku obnovení ústavního systému v roce 1861. Vrátil se na parlamentní půdu a postavil se do čela české Národní strany. V době vyhrocených ideových a národních konfliktů se začalo objevovat i Riegrovo čestné označení za Vůdce národa. Vzestup české společnosti v 60. a 70. letech ovšem nebyl následován politickými úspěchy. Prioritou se proto místo státoprávního programu stalo úsilí o národní a jazykovou rovnoprávnost. Rieger v 80. letech stál nejen u otevření Národního divadla, ale i u vzniku české univerzity či vybudování novostavby Národního muzea. Ve Vídni pak představoval důležitého politického aktéra. Znovu tehdy překonal český politický horizont, profiloval se jako rakouský politik a vstupoval i na půdu zahraniční politiky, byť obezřetněji, nežli dříve. Desetiletí politických a kulturních úspěchů mělo korunovat uzavření česko-německého národnostního vyrovnání. Tzv. „punktace“ však odmítla konkurenční mladočeská strana a Riegrovi staročeši utrpěli ve volbách 1891 zdrcující porážku. Rieger byl coby „bídný zrádce národa“ svržen z piedestalu politického vůdce…

Organizátoři konference nesledují pouze životopisnou rovinu Riegrova všestranného konání, ale současně usilují o zachycení obecnějších problémů, témat a kontextů typických pro společnost a politiku habsburské monarchie 19. století. Výsledkem by měl být komplexní a vícevrstevný obraz vývoje české, resp. rakouské společnosti s vazbami či tématickými konotacemi na veřejné angažování se F. L. Riegra, jeho nejbližších spolupracovníků i protihráčů. Organizátory konference zajímá i činnost a vývoj institucí (politických, kulturních, společenských), které byly s F. L. Riegrem úžeji spjaty. Stranou nejsou ani témata, procesy či fenomény, které Riegra intenzivně zajímaly a jimž se sám věnoval. Opomenuty nemají být ani další obdobně široce působící politické osobnosti, a to zejména v rámci dalších národních společností uvnitř habsburské monarchie.

Program konference ke stažení zde.

Zájemci o účast na konferenci se registrují na adrese: sekretariat@mua.cas.cz


Program

  • 11. prosince 2018
    • od 8:30 Prezence účastníků konference
    • 9:00–9:10 Zahájení konference
    • 9:10–9:40 JIŘÍ ŠTAIF: Palacký, Rieger, Bráf – tři generace české národní elity mezi identitou a transnacionalitou
    • Blok: Politická kultura v habsburské monarchii a Riegrův podíl na jejím utváření (1)
      • 9:40–10:00 JIŘÍ RAK: Předbřeznové počátky české politiky
      • 10:00–10:20 MAGDALÉNA POKORNÁ: F. L. Rieger ve světě Karla Havlíčka
      • 10:20–10:40 Diskuse
      • 10:40–11:00 Přestávka
      • 11:00–11:20 EDUARD MIKUŠEK: F. L. Rieger a říšský sněm 1848–1849
      • 11:20–11:40 PAVEL FABINI: F. L. Rieger a formování volební kultury v českých zemích v druhé polovině 19. století
      • 11:40–12:00 VRATISLAV DOUBEK: Liberalismus občanský a národní
      • 12:00–12:20 Diskuse
    • 12:20–13:30 Oběd
    • Blok: Formování moderních národních společností a jejich vzájemné interakce
      • 13:30–13:50 TOMÁŠ MASAŘ: Palacký, Rieger a fennomané. Vztahy národních hnutí ve Finsku a v českých zemích v druhé polovině 19. století
      • 13:50–14:10 LOTHAR HÖBELT: (K)ein renversement des alliances? Die Deutschliberalen und die österreichische Innenpolitik 1878/79
      • 14:10–14:30 ANDREJ RAHTEN: Die Slowenen und Tschechen im „Eisernen Ring“. Einige Anmerkungen zur slowenisch-tschechischen Zusammenarbeit im Wiener Reichsrat
      • 14:30–14:50 ÁGNES TAMÁS: Die Tschechen in ungarischen Witzblättern in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts
      • 14:50–15:10 Diskuse
    • 17:00 Přijetí registrovaných účastníků konference v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (přivítání předsedou poslanecké sněmovny, odhalení busty F. L. Riegra, číše vína)
  • 12. prosince 2018
    • Blok: Politická kultura v habsburské monarchii a Riegrův podíl na jejím utváření (2)
      od 9:00 Prezence účastníků druhého dne jednání

      • 9:20–9:40 PETER URBANITSCH: František L. Riegers Habilitationsversuch im Jahr 1851
      • 9:40–10:00 MILENA LENDEROVÁ: Pařížská světová výstava, „pouť na Rus“ a Riegrovo francouzské memorandum o české otázce
      • 10:00–10:20 ALENA ŠIMŮNKOVÁ: Politika ve stínu aféry Montagsrevue: mediální boj F. L. Riegra a Julia Grégra
      • 10:20–10:40 Diskuse
      • 10:40–11:00 Přestávka
      • 11:00–11:20 LUBOŠ VELEK: Boj o post „nejzdárnějšího syna národa českého“: Rieger versus Skrejšovský
      • 11:20–11:40 PAVEL CIBULKA: Rieger jako alternativa? Agrární proud Národní strany na Moravě v 80. letech 19. století
      • 11:40–11:50 Diskuse
    • 11:50–13:00 Oběd
    • Blok: Věda a osvěta jako nástroje kultivace společnosti 19. století
      • 13:00–13:20 ZUZANA KUDZBELOVÁ: Význam (Riegrovho) Slovníka naučného v slovenskom prostredí
      • 13:20–13:40 ANTONIE DOLEŽALOVÁ: F. L. Rieger a probouzení ducha podnikavosti v Čechách
      • 13:40–14:00 ILONA BAŽANTOVÁ: F. L. Rieger, jeho znalost dobové ekonomické teorie a jeho pokus o výuku moderní ekonomie na pražské univerzitě
      • 14:00–14:20 Diskuse
    • 14:20–14:40 Přestávka
    • Blok: První rodina národa
      • 14:40–15:00 MARIE BAHENSKÁ: „Dobročinnost – žádná emancipace!“ Veřejná činnost Marie Riegrové-Palacké.
      • 15:00–15:20 MARTINA BOROVIČKOVÁ: Dcery Riegrovy: sourozenecké vztahy Marie Červinkové-Riegrová a Libuše Bráfové ve světle komunikačních strategií ve vzájemné korespondenci.
      • 15:20–15:40 ZDENĚK NEBŘENSKÝ: Mezi rodinnou tradicí a osobní emancipací. Sociální vztahy Libuše Bráfové (1874–1888)
      • 15:40–16:00 Diskuse
      • 16:00–16:20 Přestávka
      • 16:20–16:40 PAVEL MÁŠA: „Tak bych ráda se dočkala životopisu otce – a nic se neděje!“ Úsilí Libuše Bráfové a Václava Červinky o sepsání životopisu F. L. Riegra
      • 16:40–17:00 MILAN VOJÁČEK: Tchán hodný oběti. Václav Červinka: 30 let s F. L. Riegrem
    • 17:00–17:30 Diskuse, závěrečné shrnutí
Označeno v Novinky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

CAPTCHA
Change the CAPTCHA codeSpeak the CAPTCHA code
 

Archiv aktualit

Odběr novinek

Powered by
Easy Automatic Newsletter Lite v2.7.2