Sborník Archivu bezpečnostních složek 15/2017

Sborník Archivu bezpečnostních složek 15/2017

PATNÁCTÉ ČÍSLO SBORNÍKU ARCHIVU BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK
Na čtenáře tentokrát čeká rozmanitá škála osmi obsáhlých odborných studií, čtyř materiálových studií, zpráv z konferencí i úsměvných drobnůstek z archivních fondů. Úvodní studie z pera Františka Prepsla popisuje životní příběh zpravodajce Emila Strankmüllera, účastníka zahraničního odboje. Autor věnuje pozornost zejména jeho činnosti za války, kdy sehrál důležitou roli v ofenzivním zpravodajství. Jeho kariéra ve vlasti pokračovala i po r. 1945, ovšem po převzetí moci komunisty ho čekal úděl mnoha dalších příslušníků západní armády – byl penzionován, vyšetřován, vězněn a posléze zařazen do tábora nucených prací. Perzekucí československých důstojníků se zabývá i Markéta Bártová, seznamující čtenáře s jednou z nejzajímavějších kauz, které se v této souvislosti odehrály – akcí Pohořelec. Netypická je zejména skutečnost, že většina obžalovaných z údajné „protistátní skupiny“, za jejíž hlavu byl označen bývalý operní pěvec pplk. Václav Strejček, byla pro nedostatek důkazů zproštěna obvinění a propuštěna na svobodu. Pronásledování kapucínů ze sokolovského kláštera popisuje Jan Geier, který zasadil proces s páterem Ondřejem a páterem Josafatem do dobového a regionálního kontextu. V centru zájmu Aleny Kosové stojí protesty v Plzni v souvislosti s měnovou reformou v r. 1953. Spolu s tisícovkami jiných se demonstrace na náměstí Republiky účastnili rodina Evy Hauerové, Josef Hájek a sourozenci Davidovičovi. Přítomnost na tomto protestu pro ně měla tragické důsledky: vystěhování, věznění, po propuštění nemožnost sehnat adekvátní zaměstnání. Na represi, vyvíjenou režimem proti svým odpůrcům, se zaměřuje také Radek Slabotínský v článku věnovaném procesu s protistátní skupinou Jan Novosad a spol., jenž proběhl v r. 1958. Vše začalo spiritistickými seancemi, kdy byli na společných schůzkách vyvoláváni duchové zemřelých osobností – T. G. Masaryka, M. R. Štefánika, Edvarda Beneše, Jana Masaryka a dalších. Jejich „proslovy“, pronášené prostřednictvím média, byly přepisovány a rozšiřovány, následně byly členy „skupiny“ vedeny diskuse. Pak už vše běželo dle nechvalně známého scénáře – zatčení, obvinění z podvracení republiky a odsouzení. Příspěvek Martina Pulce porovnává tzv. „tvrdé“ (životu nebezpečné) prostředky v ženijním zabezpečení státních hranic v tehdejším lidově demokratickém Německu, Československu a Maďarsku v letech 1948–1989. Autor ukazuje, jak byly používané prostředky podobné a zároveň jiné a jak se lišila doba jejich nasazení, a zdůrazňuje, že komunistické režimy v těchto státech se nerozpakovaly použít vůči svým vlastním občanům tak zrůdné nástroje, jako byly miny a elektrické zařízení k ochraně hranic. S akcí AMFORA, tedy hledáním řeckých agentů v Československu v letech 1981 – 1986, seznamuje čtenáře Milan Bárta. Vše začalo několika pohlednicemi s vytlačeným kódem, které StB zachytila a jejichž autorem měl být řecký emigrant (či více osob), trvale žijící v Československu a pracující pro řeckou zpravodajskou službu. Podrobně je popsán mechanismus, používaný StB v rámci akce, i její další postup – ztotožnění a rozpracování jednotlivých pisatelů. Požadovaných výsledků – podchycení řecké špionážní sítě – se však dosáhnout nepodařilo. Kontrarozvědným protiteroristickým aparátem východního bloku v osmdesátých letech dvacátého století se zabývá Pavel Žáček. Vychází zejména ze záznamů ze studijních cest vedení Správy kontrarozvědky pro boj proti mimořádným a zvláštním formám trestné činnosti (XIV. správy SNB) k bratrským státobezpečnostním útvarům, jejichž smyslem bylo poznání organizace boje proti terorismu včetně výcviku speciálních zásahových jednotek v SSSR, Maďarsku, NDR, Polsku, Bulharsku a Jugoslávii. Jedním z nejrozsáhlejších archivních souborů, uložených v Archivu bezpečnostních složek, je fond Personálních spisů příslušníků MV, nad jejichž historií a významem se v rámci materiálové studie zamýšlí Marie Muzikantová. Závěrem autorka nastiňuje možnosti využití tohoto jedinečně dochovaného souboru pro studie demografického, sociologického či psychologického rázu. Personální spis příslušníka SNB jako pramen k dějinám československého zahraničního odboje za druhé světové války využívá Jiří Mikulka. Představuje politického uprchlíka a později příslušníka čs. vojenské jednotky ve Velké Británii Aloise Mohylu, účastníka bojů u Dunkerque, který po návratu do vlasti působil nejprve u StB a posléze u VB. Na neveselé téma „tajných“ pohřbů obětí ilegálních pokusů o přechod hranic v poválečném Československu upozorňuje Martin Pulec. Nejprve ve formě reprodukovaných archiválií uvádí dohledané interní normy a nařízení, upravující sledovanou problematiku, a následně se soustřeďuje na konkrétní případy aplikace uvedených norem v praxi. Poslední materiálová studie je pokračováním edice dokumentů z provenience rezidentury Správy rozvědky ministerstva vnitra v Budapešti, přijatých na I. správě MV od října 1956 do března 1957, která byla v loňském čísle Sborníku publikovaná Pavlem Žáčkem. Tato část mapuje konkrétně období 3. ledna – 15. března 1957. Sborník má bohatý obrazový doprovod, podrobný jmenný rejstřík a obsáhlý seznam zkratek.

ABS, Praha 2017, 1. vydání, váz., 503 stran, ISSN 2336-1387

Sbornik15


OBSAH

Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek

  • Světlana Ptáčníková: Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek

Studie

  • František Prepsl: Emil Strankmüller – životní příběh československého zpravodajce
  • Markéta Bártová: Akce POHOŘELEC
  • Jan Geier: Perzekuce kapucínů v Sokolově po roce 1949. Případ Ondřeje Karla Frgala a Josafata Aloise Konečného
  • Alena Kosová: Plzeňské protesty proti měnové reformě v roce 1953 v osudech rodiny Evy Hauerové, Josefa Hájka a sourozenců Davidovičových
  • Radek Slabotínský: „Z nepřátelství k lidově demokratickému řádu prováděli podvratnou činnost proti lidově demokratickému státnímu zřízení republiky…“. Proces s protistátní skupinou Jan Novosad a spol. v roce 1958
  • Martin Pulec: Stručné porovnání tzv. „tvrdých prostředků“ v ženijním zabezpečení státních hranic v tehdejším lidově demokratickém Německu, Československu a Maďarsku v letech 1948–1989
  • Milan Bárta: Akce AMFORA. Hledání řeckých agentů v Československu v letech 1981–1986
  • Pavel Žáček: Kontrarozvědný protiteroristický aparát východního bloku v osmdesátých letech dvacátého století

Materiály

  • Marie Muzikantová: Personální spisy Ministerstva vnitra. Zamyšlení nad jejich historií a významem
  • Jiří Mikulka: Personální spis příslušníka SNB jako pramen k dějinám československého zahraničního odboje za druhé světové války – Alois Mohyla
  • Martin Pulec: „Tajné“ pohřby obětí ilegálních pokusů o přechod hranic v poválečném Československu do roku 1965 – prameny, úvod do problematiky
  • Pavel Žáček: „Napětí v Budapešti trvá.“ Hlášení rezidentury Správy rozvědky ministerstva vnitra, 1956-1957 (2. část)

Zprávy

  • Pavel Vaněk: Konference o Státní bezpečnosti a Pohraniční stráži (Bratislava 23. – 24. listopadu 2016)
  • Xenie Penížková, Jitka Bílková: Zastoupení Archivu bezpečnostních složek na 17. celostátní archivní konferenci v Liberci (Liberec 25. – 27. dubna 2017)
  • Miroslav Lacko: Mezinárodní vědecká konference Slovensko a Evropa v roce 1947 (Banská Bystrica 26. – 27. dubna 2017)
  • Pavel Vaněk: Mezinárodní konference Československo v letech 1972–1977 (České Budějovice 18. května 2017)
  • Pavel Vaněk: Policejně historická konference na Slovensku (Lučenec 25. – 27. května 2017)
  • Jaroslav Vaňous: Zpráva o tradičním workshopu příznivců orální historie na hradě Sovinci (Sovinec 2. – 3. června 2017)
  • Jitka Bílková: Jak přiblížit význam archivů veřejnosti? Dny otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek (Praha 8. června 2017)
  • Lucie Boháčková: Celostátní mezioborová konference Digitalizace v paměťových institucích 2017 (Třeboň 18. – 20. září 2017)

Recenze a anotace

  • KOLOUCH, František: Oběť případu Babice. Jan Bula (1920 – 1952) (Petra Doležalová)
  • PERNES, Jiří: Zprávy z Prahy 1953 (Petr Dörner)
  • Wanatowiczová, Krystyna: Miloš Havel – český filmový magnát (Petr Gabrielová)
  • BÍLEK, Jan – KUKLÍK, Jan – MARŠOUN, Erik – NĚMEČEK, Jan: Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938 −1945 (Jiří Gancarz)
  • ADAM, Alfons: Otroci třetí říše. Pobočné koncentrační tábory na území České republiky (Zdeňka Kokošková)
  • IWASHITA, Daniela – POUKAROVÁ KLIMEŠOVÁ, Petra – KORDÍKOVÁ, Marta (eds.): Juliana Jirousová – Ivan Martin Jirous. Ahoj můj miláčku: Vzájemná korespondence z let 1977–1989 (Jan Makovička)
  • HLAVÁČKOVÁ, Konstantina: Móda za železnou oponou. Československo 1948–1989 (Zuzana Marková)
  • POSPĚCH, Tomáš – MERTOVÁ, Martina: „Šumperák“ (Pavel Vaněk)
Označeno v Novinky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

CAPTCHA
Change the CAPTCHA codeSpeak the CAPTCHA code
 

Archiv aktualit

Odběr novinek

Powered by
Easy Automatic Newsletter Lite v2.7.2